Po rušném filipojakubském večeru s pálením ohně, ozev techna v Krásné Studánce a prvním svátečním máji, kdy jsme se již celá rodina rozloučila a všichni se rozjeli domů, jsem vychutnávala tichou samotu a další ráno se šla podívat ven na východ slunce a ověřit stav teploměru, jsem zaslechla pravidelné hlasité klepání ťuk, ťuk, ťuk …, jako když dědeček naklepával kosu. V duchu jsem už viděla nezvaného návštěvníka v garáži, která má náplň všemožnou, ale je bez auta a dovolila jsem si z terasy hrdinně oslovit domnělého hosta. Bylo to bez odezvy a nastalo hrobové ticho. Po chvilce zase započal p...
číst dál